|
|
Problémové užívání návykových látek mezi migranty arabského původu v české republice
Tibová, Aza ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východisko: Do Česka v posledních letech se stěhuje neustále počet lidí z jiných zemí, kteří na rozdíl od 90. let již nepokračují na západ, ale stále více se chtějí trvale usadit v České republice. Lidé migrují, protože nejsou spokojeni v místě, kde se narodili. Přírodní katastrofy, epidemie, politická nesvoboda, nepříznivé ekonomické podmínky, válečné konflikty vyhánějí anebo lákají lidi k migraci. Diplomová práce se zabývá problémovým užíváním návykových látek mezi migranty arabského etnika. V českém prostředí je nedostatek pramenů zaměřujících se na užívání drog ve specifických skupinách populace a jejich léčbu, zároveň chybí příklady dobré praxe. Řada zahraničních autorů upozorňuje na naléhavost tohoto fenoménu, který má vliv na celkový zdravotní stav populace. Cíl: Cílem práce bylo vejít do kontaktu s co největším počtem užívajících a oslovit ty, kteří nejsou v kontaktu s žádnou adiktologickou službou. Práce mapuje specifika problémového užívání návykových látek vybraných respondentů. Dalším cílem bylo zmapovat specifické problémy arabských migrantů, které mohou být prediktorem rizikového chování a zjistit korelace mezi těmito charakteristikami a problémovým užíváním. Metodika: Výzkumným nástrojem je metodika rychlého posuzování (RAR), která dnes tvoří jednu z nejvýznamnějších výzkumných metod...
|
|
|
Ukrainian Migration and Integration in the Czech Republic in the pre-and post-Maidan Era: Immigrant vs Refugee
KADLEC, František
Ukrajinská migrace je tématem, které je v centru pozornosti zejména v posledních několika letech. Téměř nechtěnou pozornost vzrůstající migrační vlně přinesl především vojenský konflikt vyvolaný Ruskem, v jehož důsledku z Ukrajiny prchají statisíce uprchlíků především do střední Evropy. Ukrajinská migrace však není tématem pouze 21. století. Mám pocit, jako by veřejnost ne zcela chápala zásadní rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem. Tyto pojmy jsou pro většinu a média často snadno zaměnitelné. Oba však mají velmi odlišné zkušenosti. Počínaje počátečním rozhodnutím opustit zemi, konče integrací a dokonce i představou sounáležitosti. Identity migrantů a uprchlíků se utvářejí velmi odlišně. Během svého výzkumu jsem zjistil, že literatura týkající se rozdílů mezi nimi není příliš rozšířená ani populární a mediální pokrytí téměř neexistuje. Zdá se, že kromě několika nevládních organizací, které poskytují jakýsi návod, jak se "poprvé setkat s uprchlíkem a migrantem", není na toto téma kladen téměř žádný důraz. Dále je důležité zmínit, že sami migranti a uprchlíci vidí rozdíl a cítí tuto propast v porozumění mezi oběma skupinami. Ukrajinské komunity, které se v České republice v průběhu let již vytvořily, mají s uprchlíky z Ukrajiny jen velmi málo společného, pokud jde o jejich osobní zkušenosti, a i když by se mohlo zdát, že uprchlíci budou tíhnout k ukrajinsky mluvící menšině v České republice, není tomu tak vždy. Cílem práce je analyzovat problémy, ale také pomoc, které se ukrajinským imigrantům a uprchlíkům dostává po jejich příchodu do České republiky. Práce se také zaměřuje na vysvětlení posunu v migraci v souvislosti s historickými a současnými událostmi na Ukrajině a zaměřuje se na srovnání zkušeností imigrantů a uprchlíků. Práce se bude zabývat dvěma migračními obdobími. První z nich na konci 90. let 20. století se zaměřuje na měnovou reformu jako na faktor, který podnítil potřebu ze země vycestovat. Tato část se zaměřuje především na boj běžných ukrajinských občanů s ekonomickou krizí, přičemž se soustředí hlavně na oblast Bukoviny, neboť ta byla domovským regionem účastníků mého výzkumu. Důvodem pro zaměření na region Bukovina byla také společná historie s Českou republikou a také moje obeznámenost s touto oblastí, protože jsem zde strávil více než polovinu svého života. Druhá část se zabývá uprchlickou krizí způsobenou nevyprovokovanou invazí Ruska na Ukrajinu. Celkovým podtržením celé práce bude rozlišení migrace a integrace uprchlíků a migrantů. Můj výzkum mi ukázal jasné rozdíly mezi zkušenostmi migrantů a uprchlíků. Ukázal také, jak migranti prožívají, když ze zahraničí sledují, jak Ukrajina v průběhu času prochází obtížnými změnami. Tento pocit, často popisovaný jako bezmoc, byl častým pocit, který spolu sdílela valná většina respondentů, kteří dožívají své životy za hranicemi Ukrajiny. Pocit sounáležitosti s českou společností se jim však dostavuje častěji než pocit sounáležitosti s ukrajinskou společností. Pocit "ukrajinskosti" často vyvolaly události na Ukrajině, které jakoby vyzývají k jednotě, tj. volby, sportovní turnaje, protesty, válka. Cílem závěru práce je uvést souvislosti, které se skrývají za slovy "migrant" a "uprchlík". Často se zdá, že lidé zapomínají, že uprchlík je někdo, kdo opustil svůj život, a pak mají ve tváři výraz překvapení, když je uprchlíkem jen normální člověk s drahým autem, místo dítěte v roztrhaném oblečení a s dírami po kulkách v batohu.
|
|
|
Bolívijci v české společnosti
Repčáková, Jana ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Primárním cílem bakalářské práce je zmapovat bolívijskou kulturu na území České republiky a vystihnout její nejdůležitější a nejvýraznější rysy. Zároveň se zabývá hlavními znaky kultury v Bolívii, bez které bychom jen těžko mohli pochopit mentalitu jejích obyvatel a zároveň sledovat rozdílnosti v životech ve své vlasti a na území České republiky. Neopomenula jsem také zdůraznit vývoj indiánské identity, jež se od počátku 19. století začala v Bolívii vyvíjet. Vzhledem k téměř neexistující literatuře zabývající se Bolívijci žijícími na českém území, byla má práce založena především na terénním výzkumu, který je detailně rozebrán v kapitole zabývající se metodologií. Klíčová slova: Bolívie, imigranti, model života, terénní výzkum, indiánské hnutí v Bolívii, metodologie výzkumu
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
|
|
Imigrační politika Davida Camerona v letech 2010 až 2015
Paulíková, Veronika ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Imigrace se během posledních několika let stala ústředním tématem mnoha politických debat v západních státech. Práce se zaměřuje na imigrační politiku Spojeného království, kde imigranti představují 12,7 % z celkové populace země. Konkrétně se zabývá imigrační politikou vlády Davida Camerona v letech 2010 až 2015. Téma je poměrně aktuální, a tudíž nebylo ještě dostatečně prozkoumané. Větší pozornost je navíc věnována spíše integrační politice a proto by diplomová práce mohla přinést nové poznatky o současné imigrační politice Spojeného království. Práce zjišťuje, jaké konkrétní změny v imigrační politice byly zavedeny vládou Davida Camerona. Imigrační politiku analyzuje na základě nového imigračního zákona a dokumentů, které zákon doplňují, dále pak podle reformních opatření ve vízové politice. Hlavním cílem analýzy je zmapovat imigrační politiku Camerona a odhalit tak specifické kroky, jež vláda podnikla. Práce na zavedených změnách v imigrační politice rovněž zkoumá, zdali se změny vztahují na všechny imigranty ze třetích zemí nebo pouze na určitý typ imigrantů. Zároveň hodnotí dosažení stanovených cílů Konzervativní strany, které prezentovala ve svém volebním programu.
|
|
|
Vývoj integračních politik v Norsku před a po roce 2011
Dorňáková, Tereza ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj integračních politik v Norsku v letech 2005 až 2017. Jako časový mezník je určen rok 2011, kdy Norskem otřásly dva teroristické útoky spáchané norským občanem Andersem Behringem Breivikem. Svůj čin namířil proti imigrantům v Norsku, a také proti multikulturalismu a politikům, kteří tento model podporovali. Cílem práce je proto zjistit, jak se v daném časovém období změnily integrační politiky Norska a zda se po roce 2011 zpřísnily. Práce se nejprve zabývá vývojem migrace v norském kontextu, multikulturním přístupem k přistěhovalcům, ale také proměnami na norské politické scéně ve sledovaném období. Další část je pak věnována samostatnému výzkumu jednotlivých norských integračních politik a jejich vývoji v letech 2005 až 2017.
|
|
|
Možnosti multikulturních přístupů v práci mateřské školy
Koukalová, Petra ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Možnosti multikulturních přístupů v práci mateřské školy. Diplomová práce je zaměřena na multikulturní výchovu a možnosti jejího využití v mateřských školách v Chebu, kde se učitelky velice často setkávají s dětmi jiné národnosti a především s dětmi vietnamských rodičů přicházejících do Karlovarského kraje za možností podnikatelských aktivit v této příhraniční oblasti. Teoretická část poukazuje na nárůst počtu imigrantů v České republice. Diplomová práce vysvětluje pojmy spojené s multikulturní výchovou a dále zdůrazňuje její propojení s Rámcovým vzdělávacím programem a třídními vzdělávacími programy. Klade důraz na připravenost učitelů v oblasti multikulturní výchovy, ale také v oblasti rozvoje řeči dítěte a možnosti pomoci dítěti jiné národnosti s osvojováním českého jazyka. Část praktická ukazuje zaměření na rozvoj slovní zásoby a komunikativních dovedností jako jednu z možností multikulturního přístupu učitelek a mateřských škol. Dále představuje výsledky pedagogického šetření v souvislosti s vietnamskými rodiči, jak se staví k potřebě osvojování si českého jazyka u svých dětí.
|
|
|
Působení organizací občanské společnosti v oblasti vzdělávání cizinců: srovnání situace v České republice a v Nizozemsku
Kolafa, Martin ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce popisuje činnost organizací občanského sektoru (OOS) v oblasti vzdělávání dětí- cizinců v České republice a v Nizozemsku. Jejím cílem je popsat podmínky pro vzdělávání cizinců v obou zemích a metody a nástroje, které jednotlivé OOS při své práci používají. Nizozemsko je zemí, která má řadu zkušeností s přítomností imigrantů různého původu a s prací s nimi, takže práce holandských OOS může být inspirací pro OOS v České republice, neboť tato země nemá s přítomností imigrantů mnoho zkušeností. V obou zemích byl na základě poznatků získaných z odborné literatury proveden kvalitativní výzkum, jehož základem byly polostrukturované rozhovory s pracovníky OOS, a v případě Nizozemska také s pracovníky dvou holandských škol a s jednou odbornicí na vzdělávání. Dále byly při výzkumu využity informace z webových stránek cílových organizací, a také zkušenosti autora práce s prací dobrovolníka pro jednu ze zkoumaných OOS. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Integrace muslimů ve Velké Británii na pozadí ,,selhání multikulturalismu"
Čahojová, Olga ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vztahu mezi integrací muslimských přistěhovalců ve Velké Británii a údajným "selháním multikulturalismu", o kterém hovoří britský premiér David Cameron v rámci svého projevu v roce 2011. Práce je případovou studií a zaměřuje se na analýzu integrační politiky Velké Británie, konkrétně pak muslimských imigrantů. Pojem "selhání multikulturalismu" vyplývá z teze, že neúspěch integrace muslimů souvisí s britským integračním modelem. Tato teze vychází z projevu Davida Camerona o radikalizaci islámského extremismu, který přednesl v roce 2011 na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Cílem této práce je zmíněnou tezi potvrdit či vyvrátit. K tomu je využito analýzy tří zvolených kritérií úspěšnosti integrace, kterými jsou mobilita na pracovním trhu, politická participace a oficiální působnost práva šaría ve Velké Británii. Z rozboru vyplývá, že neúspěšnost integrace muslimů nelze zcela potvrdit. Jedním důvodem je fakt, že je nutno rozlišovat oblast působení integrace podle tří rovin - sociálně-ekonomické, občansko-politické a kulturní. Dalším důvodem je samotný výsledek analýzy, že ani jednu rovinu integrace nelze jednoznačně označit jako neúspěšnou. Práce rovněž nabízí nástin diskuze o multikulturalismu a možných příčinách všeobecného mínění, že "multikulturalismus selhal".
|
host ::
RSS.